Jaké hloupé chyby dělají inteligentní lidé?

chyby

Nedávno jsem vám přinesli článek o chybách, které inteligentní lidé neopakují. Buďme ale fér, ono to s nimi není zas tak jednoduché. Jsou totiž boty, kterých se naopak chytří lidé dopouští pořád a pořád dokola.

S inteligencí jde často ruku v ruce i paličatost. Jaké chyby bránící kariérnímu i osobnostnímu růstu jsou vlastní právě chytrým lidem a nemohou se jich zbavit?

  • Nevyjadřují se jasně. Jim to, co říkají, pravděpodobně nějaký smysl dává, ale v komunikaci je třeba brát ohled na komunikačního partnera a vyjádřit se tak, abychom si porozuměli. Nelze házet veškerou odpovědnost na něj a nechat ho, ať „si to nějak přebere“. Inteligentní lidé na tohle často zapomínají konverzace nemá žádný výsledek.
  • Moc přemýšlí a málo dělají. Plánování, pochyby, přípravy a další pochyby a následné přeplánování. V cestě za úspěchem nezbytné, ale pravdou zůstává, že podstatná je vždy akce. A chytří lidé mají tendence vše tak promýšlet, až jim na uskutečnění svých plánů nezbude kdy.
  • Neuvažují jednoduše. Jakoby je těšilo vymýšlet to nejpřekomplikovanější existující řešení a to aplikovat jen proto, aby si dokázali, jak chytří jsou.
  • Čekají, až jim bude řečeno, že něco mají dělat. Nestane se, že by se do něčeho pustili předtím, než jim někdo dá zelenou. A teprve až když jim někdo konečně řekne, pak se teprve začnou seznamovat s tím, co to obnáší, a učit se nové věci.
  • Podceňují snahu. Domnívají se, že pouhá inteligence jim stačí k tomu, aby dosáhli, čeho chtějí, a zapomínají na úsilí a čas. Chtějí nejdřív něčeho dosáhnout a poté se teprve snažit úspěch uchovat a těšit se z něj. Neuvědomují si, že to musí být obráceně – napřed snaha, poté úspěch.
  • Odmítají zpětnou vazbu, která je ovšem ke zlepšování sebe sama naprosto nezbytná, abychom se dokázali podívat na svoji činnost s odstupem a vnímat chyby. Inteligentní lidé ale mají sklony k všeználkovství a domnívají se, že jsou neomylní. Ale když si neposlechnou konstruktivní kritiku, nemají se jak zlepšovat.
  • Podceňují ty, kteří nejsou tak chytří jako oni sami. Ať už to měří vzděláním nebo úspěchy ostatní, mají tendenci se na ně dívat spatra nebo i ignorovat jejich připomínky a nápady – protože jim to za to nestojí. Zapomínají na to, že tito lidé mohou být zkušenější (což se v řadě případů může ukázat jako výrazně užitečnější než inteligence).
  • Hned se vzdávají. Jakmile jednou neuspějí, zkonstatují, že to nemá smysl, jinak to nejde udělat a nemá to cenu. Jedno selhání vidí jako fatální. V cestě za úspěchem jich však člověk potká celou řadu.
  • Vše si radši udělají sami. Místo aby ušetřili čas tím, že práci nechají na někom jiném (který by ji s největší pravděpodobností odvedl stejně dobře), raději se s ní zdržují, než aby ji přenechali člověku, který na ni čas má.
  • Chtějí být absolutně připraveni. Dokonalost je pro ně nezbytná a šance se chtějí chopit až v okamžiku, kdy jsou si stoprocentně jistí, že na to mají. Neriskují. A proto oddalují chvíli, kdy konečně začnou jednat, až nakonec nejednají nikdy. Přitom počátkem každého úspěchu je právě to, že konečně začneme.

Inteligentní lidé nejsou perfektní. Mají své vlastní chyby, kterých se dopouštějí pořád dokola.


Inspirováno článkem z Entrepreneur.com

Sabina Dudová

Sabina Dudová

Studentka japonské filologie a žurnalistiky. Sarkastický fantasta s nosem zabořeným v knihách. Nezastavitelný žvanil, jakmile dojde na cokoli spojeného s japonskou kulturou.
Sabina Dudová

Add Comment

Click here to post a comment