Proč říkat novým událostem ve svém životě ano

život
život

Zkusili jste někdy na vlastní kůži žít život jako podle scénáře filmu Yes, Man? Zkusili jste někdy prostě věcem a lidem říkat ano stejně tak, jako protagonista hlavní role, Jim Carry?

Lidé často hledají výmluvy, aby nemuseli situacím ve svém životě často říkat ano. Neměl jsem čas jít s tebou na lekci Salsy, protože jsem měl hodně práce. Raději na ten večírek nepůjdu. Sice mě tam pozval ten fajn nový kluk z práce, ale nikoho jiného tam neznám, tak se raději omluvím.

Poznáváte to?

Každý z nás se někdy jednoduše bojí vykouknout ze své komfortní zóny. Není divu. Pokud nemusíme dělat nic, co je pro nás nové, cítíme se v pohodě a není vlastně téměř žádná možnost, že selžeme v něčem, co už děláme dlouhou dobu. Člověk totiž není tvor, který by rád dával najevo svou zranitelnost. Nikdo není rád, když mu něco nejde, a otázky jako:,,Pomoz mi s tím prosím, nevím jak dál,“ není často jednoduché vyslovit.

Každému je svým způsobem příjemné, když může dělat něco v čem se vyzná, rychle a automaticky.

Život? Stále stejná pohádka

Proč nám dělá takový problém vrhnout se do nových věcí? Proč se někdy tolik bojíme toho, co přijde, když každý okamžik byl někdy poprvé a všechno, co již teď umíme, bylo na počátku stejně velkou neznámou?

Každá situace byla někdy dávno v minulosti nová.

Promarněné příležitosti

Možná se bojíme, možná v nás jednoduše stále dřímá nevyřčený strach, který se při každé příležitosti vystoupení z komfortní zóny hlásí o slovo. Pojďme ale s tímto strachem bojovat.

Pojďme si uvědomit, že život nepočká, až bude ten vhodný moment. Život nepočká, až se přestaneme bát.

Život nepočká, až se přestaneme bát.

Bez ohledu na to, jak se rozhodneme, jiné životní osudy se budou stále dít i bez našeho zásahu.

Život nepočká, až budeme mít peníze a budeme si moci užívat bez starostí. Zestárneme a postupně nás budou tížit úplně jiné věci, než prázdná peněženka. Možná už nebudeme zdraví a na vysněnou cestu kolem světa se nikdy nevydáme.

Život nepočká až pozveme někoho na rande. Nečekejme ani my a nenechme náš život napospas „osudu“.

Nečekejme na tento bolestivý moment

Vydejme se na cestu plnou dobrodužství s poloprázdnou peněženkou a věřme, že to nějak dopadne. Ono totiž dopadne. A „při nejhorším“ si přivezeme spoustu zážitků a zkušeností.

Třeba všechno nevyjde podle představ, ale od toho je to přeci život, ne?

 

Add Comment

Click here to post a comment