Co všechno je úspěch? Dovolte si být šťastní za to, co máte

štěstí

Každý z nás má ve svém životě dny, kdy se kazí vše, na co sáhneme. Spálíme večeři, v práci nás šéf seřve a pohádáme se s partnerem. Nebo dokonce ztratíme zaměstnání a partner nás opustí. Je to ale to jediné, čím se měří naše štěstí?

„Když mi bylo pět, moje máma vždy říkala, že štěstí je klíčem k životu. Když jsem šel do školy, zeptali se mě, čím bych chtěl být, až vyrostu. Odpověděl jsem „šťastným“. Řekl mi, že jsem nepochopil zadání, a já jim řekl, že nepochopili život.“ – John Lennon

Říkáme si, že jsem k ničemu a náš život za nic nestojí. Chceme jen zalézt do postele, nacpat se čokoládou a nastavit světu záda. V té mlze neúspěchů nevidíme, co všechno máme, co se nám povedlo a za co můžeme být vděční. Někdy proto, že to bereme jako samozřejmost, jindy proto, že prostě nemáme náladu a chceme se trochu porochnit ve své depresi, jako bychom na to měli po všem tom utrpení právo. Ve druhém případě jak je libo – ono nás to za chvíli přejde a budeme si připadat hloupě. Ale v tom prvním je třeba tu hustou mlhu pořádně rozehnat.

Často si totiž vedeme mnohem lépe, než si dokážeme přiznat. Máme na co být hrdí, za co být vděční a proč být šťastní. Jen to v té mlze nevidíme, protože to není dost očividné. Nebo jsou to takové drobnosti, že jsme zapomněli si jich vážit. Zde je seznam úspěchů, z nichž jsme se zapomněli těšit:

Dobré jídlo a pití

Někteří jedí, aby žili, jiní žijí, aby jedli. Ať už patříme k jakkoli skupině, pokud si nemusíme dělat starosti s obstaráním jídla a pitné vody, máme se lépe než lidé z rozvojových částí světa – a že jich není málo. Nemusíme z toho skákat do stropu. Ale vychutnejme si každé sousto a každý doušek.

Rodina a přátelé

Pokud máme rodinu a pár dobrých přátel, kteří nás vyslechnou v těžké situaci, je to svého typu úspěch. Řada lidí se potácí životem v osamění, ale dokud se máme na koho obrátit, nejsme sami. Ve výsledku by nám nejvíce mělo záležet právě na našich blízcích.

Svoboda

Zní to směšně? Není. V bezpočtu států si lidé nemohou říkat a dělat, co chtějí (berme samozřejmě pouze činy, jež neomezují svobodu ostatních). Někteří z nás si zapomněli vážit toho, že smíme cestovat, zvolit si životní cestu a veřejně projevit protivládní názor. Svoboda se nám stala natolik samozřejmou, až jsme ji zapomněli vnímat jako cennou.

Volba štěstí

Svou cestu si volíme sami a bude šťastná, pokud si ji tak naplánujeme. Smíme neustále hledat příležitosti ke štěstí, které nakonec závisí jen na nás.

Sny

Smíme snít a mít cíle a plány. Bez nich bychom neměli kam se směřovat. Sny jsou naším pohonem a nikdo nám je nezakazuje. Že se ne a ne vyplnit? Možná děláme něco špatně. Ale smíme si za nimi jít.

Domov a postel

Domov není velká vila a garáž plná bouráků, ale místo, kde se cítíme v bezpečí a v pořádku. Ale pragmatičtěji, pokud máme, kde složit hlavu, a teplou postel, v níž se po dlouhém dni vyspat, máme být proč šťastní. Jsou lidé, kteří nemají polštář, do kterého by se zavrtali, a peřinu, do níž se chumlat. Užijme si, když můžeme jít pohodlně spát.

Vývoj

Před rokem jsme byli jiní, než jsme teď, a do roka se změníme zase. Změna je život. Pokud se učíme a vyvíjíme, a to jakýmkoli směrem, máme proč být na sebe hrdí. Pokud jsem schopni zreflektovat, jak jsme se v uplynulé době posunuli, lze to považovat za úspěch.

Zdraví

Jsme zdraví? To si člověk někdy nekoupí ani za peníze. Pokud nám život neotravuje bolest, s níž nejsme schopni nic dělat, měli bychom za to být vděční.

Nestačí to? Ještě pořád dýcháme. Pokud dýcháme, máme životní kapacitu na to se svým životem něco udělat. Najít si dobré přátele, snít, uvařit si teplé jídlo a zvolit si takové štěstí, které se nám bude zamlouvat.


Inspirováno článkem z Earthables.com

Sabina Dudová

Sabina Dudová

Studentka japonské filologie a žurnalistiky. Sarkastický fantasta s nosem zabořeným v knihách. Nezastavitelný žvanil, jakmile dojde na cokoli spojeného s japonskou kulturou.
Sabina Dudová

Add Comment

Click here to post a comment